Stroj času Stroj času (2002)

režie: Simon Wells
hrají: Guy Pearce, Samantha Mumba, Sienna Guillory, Jeremy Irons ad.
produkce: Walter F. Parkes, David Valdes
scénář: John Logan, Simon Wells
oficiální stránka: www.countingdown.com/timemachine

    H. G. Wells je jedním ze zakladatelů sci-fi a Stroj času je jedním z jeho nejznámějších děl. Přestože sci-fi tolik nečtu, Stroj času jsem náhodou četl. Proto jsem byl také zvědavý jak dopadlo zfilmování.
    Děj se odehrává v New Yorku a začíná na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Hlavním hrdinou je univerzitní profesor Alexander Hartdegen, vášnivý Alexander Hartdegen (Guy Pierce) a jeho stroj času vynálezce a obdivovatel všech technických novinek. Přestože je to opravdu blázen do techniky, má, částečně také díky snaze svého přítele Davida Shylbyho (Mark Addy) a své staré hospodyně (Phyllida Law), vážnou známost a dost kuráže a odhodlání požádat svoji slečnu Emmu o ruku. Emma souhlasí, nejšťastnější okamžik Alexandrova života se však změní v tragédii. Zamilované totiž v parku přepadne lupič s pistolí, a když požaduje i snubní prsten, dojde ke rvačce. Pistole vystřelí, Emma se smrtelně raněna zhroutí k zemi a za chvíli umírá v Alexandrově náručí.
    Nehoda Alexandra naprosto zlomí, vědec téměř přestane vycházet ze svého domu. Rozhodne se realizovat svůj nápad s cestováním v čase, za pomoci stroje času se vrátit do minulosti a zabránit smrti milované Emmy. Na svém časostroji pracuje tři roky, ale dílo se nakonec povede.
    Stroj času perfektně funguje, a tak se Alexader vrátí do osudného dne a namísto parku zvolí pro procházku s Emmou rušnou Baker Street. Když však Emmu na chvíli nechá bez dozoru a jde jí koupit květiny, stane se Emma pro změnu obětí autonehody. Alexander tak zjistí, že tudy cesta nevede. Rozhodne se tedy, částečně asi i ze zoufalství, cestovat do budoucnosti nalézt odpověď na otázku, proč nelze měnit osud.
    První zastávku udělá v roce 2030. New York je sice pro Alexandra zcela jiný, ale ještě pořád je to New York, a tak bez problémů najde knihovnu, ve které zjistí, že cestování v čase dosud nebylo objeveno a zklamaně se vrátí ke svému stroji a cestuje dál. Podruhé zastaví pouze o sedm let později. New York je obrazem zkázy a záchranáři ho málem odtáhnou od časostroje. Dozví se od nich, že měsíc se díky lidskému osidlování vychýlil ze své dráhy a narazí na zemi, a celý New York musí být evakuován. Alexandrovi se na poslední chvíli podaří nastoupit do stroje a ujet, při hektickém startu se ale uhodí do hlavy a upadne do bezvědomí. Stroj času předtím nastaví morlok v celé své kráse na maximální rychlost. A tak když se probere, je zhruba 800 tisíc let v budoucnosti. Zastaví stroj a znovu zkolabuje. Když se později probere, nalézá se v jakési dřevěné chatrči. Najde své šaty, a když vyjde ven zjistí, že chatrč je spolu s ostatními přilepena na stěně obrovského kaňonu. Obyvatelé ho chtějí hodit do, ve velké hloubce tekoucí, řeky, ale Mara (Samantha Mumba), která ho ostřovala a vzala ho do své chaty ho uchrání, když nedůvěřivým domorodcům řekne, že Alexander je jen neškodný potulný blázen.
    Alexander se zaraduje, když zjistí, že Mara, místní učitelka, umí anglicky. Angličtina se uchovala díky různým nápisům na deskách a částech budov z civilizovanějších dob. Eloi, domorodci, tyto relikty uchovávají a uctívají. Alexander se také brzy seznámí s krutým údělem Eloi. Eloi nejsou jako lidé suverénními "pány tvorstva" nýbrž kořistí pro Morloky. Morloci jsou stejně jako Eloi potomci člověka, narozdíl od Eloi se od lidí dost odlišují. Žijí v zemi, jsou větší a silnější a Eloi loví a stahují je do podzemí. Eloi se ke Alexandrovu překvapení vůbec nebrání. Je mu vysvětleno, že ti, kteří se brání, jsou první na řadě, a že je lepší se s danou situací smířit. Morloci však unesou Maru a Alexader, který je Maře zavázán, ji nehodlá ztratit. Rozhodne se jít do doupěte Morloků a bojovat, nakonec je to přeci Američan.
   Shoda příjmení režiséra a autora knihy není náhodná, Simon Wells je vnuk H. G. Wellse. Proto mne celkem překvapilo, že Simon Wells dopustil, aby se film tolik lišil od literární předlohy. Film není lehce pozměněn, je úplně o něčem jiném. Zůstala pouze ta nejzákladnější kostra, cestovatel v čase potkává v budoucnu dvě zcela odlišné verze lidské rasy. Originál je hodně krátký, nemá ani sto stran, ale film se narozdíl od románu odehrává zbytečně překotně. Finální souboj s vrchním morlokem je dost odfláknutý. Dá se říct, že se mi z celého filmu líbil hlavně časostroj a první část filmu, a to zejména díky herečce Sienně Guillory hrající Emmu. Jinými slovy - Stroj času moc nedoporučuju.

23. září 2002

zpět