Pokud někdo v souvislosti s premiérou první části filmu Kill Bill myslel, že se k nám konečně začnou americké trháky dostávat ihned po premiéře, byl asi datem uvedení třetího dílu Pána prstenů trpce zklamán. Většina civilizovaného světa si na premiéru mohla zajít již před Vánocemi, a zdá se, že si většina civilizovaného světa skutečně na Návrat krále zašla, neboť tržby za první čtyři týdny od premiéry přesáhli 750 miliónů dolarů (a Návrat krále tak hravě předběhl dva ze tří nejúspěšnějších filmů loňského roku - Matrix Reloaded a Piráty z Karibiku. Maličký náskok má už jen Hledá se Nemo).
   Stejně jako u Společenstva prstenu neskočíme ani u Návratu přímo do děje, nýbrž nejprve shlédneme krátkou vysvětlující pasáž. Tou je tentokrát příběh Smeagola. Divák, který Pána prstenů nečetl, se tak konečně dozví, jak to bylo s Glumem. Jak přišel k Prstenu, jak na něho "milášek" již od začátku velice silně působil a jak se z hobitovi podobného tvora jménem Smeagol stala troska přezdívaná Glum.
   Po tomto úvodu již děj pokračuje na různých místek tak, jak jsme jej ve Dvou věžích opustili. Sarumanův Železný pas je poražen a Gandalf (Ian McKellen), Aragorn (Viggo Mortensen), Legolas (Orlando Bloom) a Gimli (John-Rhys Davies) najdou hobity Smíška (Dominic Monaghan) a Pipina (Billy Boyd) u Sarumanovi věže. Čaroděj je uvězněný uvnitř a oba hobiti si užívají ukořistěného dýmkového koření. Klid však netrvá příliš dlouho, Pipin totiž najde Sarumanův palantír. Přestože se tomu Gandalf snaží předejít, v nestřežené chvíli se Pipin do kamene ze zvědavosti podívá. Protože jiný palantír vlastní Sauron zjeví se Pipinovi strašlivé věci - Pipin se od palantíru nemůže odpoutat a zdá se, že prožívá děsivá muka. Ostatní přispěchají na pomoc a omámeného hobita se jim podaří odtrhnout. Gandalf Pipina nejdříve probere a pak mu vynadá, protože Sauron se se skrze palantír mohl od Pipina dozvěděl o Frodovi a jeho cestě k Hoře Osudu. Zdá se ale, že Pipin nic neprozradil a navíc se dokonce z palantíru něco dozvěděl. Zkázu kterou viděl, plánuje Sauron realizovat v Minas Tirith, Gondorském hlavním městě. Galdalf tuší, že útok na Minas Tirith může přijít velice brzy a tak neváhá a vyráží (s Pipinem) Gondor varovat.
   Aragorn, Gimli, Legolas a Smíšek zůstavájí v Rohanu. Aragorn se snaží přemluvit Rohanského krále Theodéna (Bernard Hill), aby co nejrychleji shromáždil veškerou dostupnou armádu a vyjel Gondoru na pomoc. Theodén však o dalším válčení nechce ani slyšet a vyjde najevo, že vztahy se sousedním královstvím nejsou v posledních letech příliš dobré. To brzy zjistí i Gandalf s Pipinem v Minas Tirith. Denethor (John Noble), správce Gondoru, který je pověřen království vládnout, dokud se nevrátí král, je příliš pyšný a navíc zdrcený ztrátou svého milovaného syna Boromira. Gandalfovu radu, aby rozvítil majáky a požádal tak Rohan o pomoc okamžitě zamítne. Zlost a špatnou náladu si Denethor vylévá na Gandalfovi a na svém druhém synovi Faramirovi (David Wenham), který byl nucen ustoupit z Osgiliathu obrovské přesile jedné ze Sauronových armád a s velkými ztrátami se stáhnul do Minas Tirith. Prosit Rohan o pomoc Denethor rozhodně nehodlá a zdá se, že už dávno ztratil naději v budoucnoust lidí.
   Frodo, Sam a Glum putují, poté co je Faramir propustil, dále směrem k Mordoru. Zdá se, že konečně zvítězilo Glumovo horší já a na oba hobity chystá léčku. Plánuje oba hobity vlákat do pasti a až budou mrtví, vzít si vytouženého miláška. Sam tuší jaké má Glum úmysli a jednoho dne zaslechne i část Glumova plánu. Glumovi dojde, že už je pro něj Sam příliš nebezpečný, a rozhodne se ho zbavit. Promyšleným trikem přesvědčí vyčerpaného a stále více paranoidního Froda, že Sam potají snědl jejich zásoby jídla a že navíc jde po Prstenu. Frodo Glumovi (který se neustále vlísává do jeho přízně) uvěří a oznámí Samovi, že už s ním nemá chodit dál - ať se vrátí domů. Sam je zcela zdrcený - jeho milovaný pán a přítel ho už nechce vidět - a se slzami v očích se pomalu vydá na cestu zpátky. Krátce nato nic netušící Frodo napochoduje přímo do Glumovi nastažené pasti.
   Ještě u žádného filmu jsem nezažil tak nadšené kritiky jako v případě Návratu krále Skoro jsem nikde nezaregistroval žádné výhrady, já bych ale pár menších měl. V recenzi na Dvě věže jsem si stěžoval na obsazení Theodéna (na něhož jsem v Návratu trochu změnil názor), nic to však není proti ztvárnění Denethora. Nevadí mi jeho představitel John Noble, ale negativní pojetí celé postavy, které je v rozporu s knihou. Naopak se mi velice líbila druhá nová postava - strašlivý černokněžný král z Angmaru, velitel Devítky a mordorského vojska při útoku na Minas Tirith. Okřídlení nazgúlové nemilosrdně kosící veškerý odpor patří rozhodně k tomu nejlepšímu z celého filmu. Černokněžný král se ale představí i bez svého zvířete, v boji na zemi.
   Další výtku (tentokrát trochu podstatnější) bych měl k obrovským změnám oproti knize. Netrvám na přesné realizaci Tolkienovy předlohy, dvě věci mě ale docela vadily. Bitva u Minas Tirith je velkolepá, efektní a v kině je to velký zážitek - přesto mě trochu překvapilo, že Gondorští v klidu nechají přijet celé mordorské vojsko (včetně obřích katapultů) těsně před hradby a teprve když půlka města v troskách začnou něco podnikat. Zadruhé jsem byl trochu zklamán cestou Froda a Sama v Mordoru. Těšil jsem se na jejich setkání se skřetí armádou a oni místo toho sejdou z průsmyku a vzápětí jsou už u Hory Osudu.
   Co se týče postav ještě jsem si vylepšil svoje mínění o Éowyn. Gimli a Legolas bohužel moc prostoru nemají, ale například Legolasův útok na nepřátelského plně osazeného olifanta určitě patří k tomu nejlepšímu. Velkou proměnou projde Aragorn - z drsného hraničáře v sebejistého (a na konci podivně upraveně vypadajícího) následníka trůnu. Musím říct, že se mi jako hraničář líbil o dost víc. Největšího překvapení se asi divákdočká u Sama - z vesnického trouby se stává odhodlaný bojovník.
   I přes pár výtek mi nezbývá než Návrat krále rozhodně doporučit. Je to velkolepý film a asi si budeme muset dlouho počkat na něco, co by Pánu prstenů mohlo přiblížit. Návrat krále je pěkné zakončení celé trilogie - rozhodně se nekoná žádné zklamání jako v případě Matrixu. Na úplný závěr bych ještě rád varoval před jedním nebezpečím, které jsem já podcenil - před dětmi! Jen těžko může něco člověku víc zkazit film než tři hodiny nepřetržitého kecání a chichotání v řadě za ním. Na závěrečnou část Pána prstenů tedy určitě zajděte (ale doporučuji nedříve od osmi večer:)