Na druhý díl Pána prstenů jsem se těšil celý rok, a tak jsem na něj vyrazil nejdříve, jak to bylo možné. Je mi líto, že recenzi píšu tak pozdě (a to jak po premiéře, i potom, co jsem film viděl) a předpokládám, že už skoro každý Dvě věže viděl. Následující článek je tedy spíš souhrn mých dojmů z filmy, které můžete srovnávat s těmi svými.
    K ději jen krátce. Příběh se rozděluje na tři části. Hobiti Smíšek a Pipin (Dominic Monaghan a Billy Boyd), kteří byli v prvním dílu uneseni tlupou skřetů, jsou vláčeni směrem k Surumanovu Železnému pasu. Skřeti by je rádi zabili a snědli, jejich vůdce Uglúk (Nathaniel Lees) však má od Sarumana (Christopher Lee) jasné rozkazy, že se hobitům nesmí nic stát, a tak je Smíšek s Pipinem v relativním bezpečí. Banda skřetů se pohybuje velkou rychlostí přes pláně království Rohan. Král Rohanu je již starý, slabý a zcela pod Sarumanovým vlivem. Poslední zbytky pořádku na rohanském území se snaží udržovat statečný Éomer se svojí jezdeckou družinou. A právě Éomerovi muži se střetnou s tlupou skřetů. Ve zmatku nenadálé bitky se podaří Smíškovi a Pipinovi utéct do nedalekého lesa. A není to zcela obyčejný les - nýbrž prastarý hvozd Fangorn obývaný nejstaršími obyvateli Středozemě, pastýři stromů, Enty. Pipin a Smíšek náhodou narazí na nejdůležitějšího enta, nejstaršího obyvatele Středozemě - Stromovouse. Jejich úkolem se stane přesvědčit Stromovouse o tom, že i enti by se měli zapojit do boje proti Sauronovi a jeho pravé ruce Sarumanovi.
    Ve druhé části příběhu sledujeme Aragorna (Viggo Mortensen), Legolase (Orlando Bloom) a Gimliho (John Rhys-Davies), kteří pronásledují tlupu skřetů a chtějí Smíška s Pipinem zachránit. Přestože běží téměř bez oddechu, nedaří se jim náskok skřetů nijak stáhnout. Skřety nakonec nedoženou a jednu chvíli už ztratí naději, že Smíšek a Pipin zůstali na živu. Potkají totiž Éomerovu družinu, od které se dozvědí, že všichni celá tlupa skřetů byla pobita a těla byla spálena. Když přijdou naši tři hrdinové k místě, kde se odehrála šarvátka se skřety, najdou jen hromadu doutnajících zbytků těl skřetů. Vypadá to, že pátrání bude zcela beznadějné, ale Aragorn objeví stopy hobitů vedoucí do lesa.
    V lese dojde k osudovému setkání. Aragorn, Legolas a Gimli potkají Gandalfa (Ian McKellen). Jak je to možné? Gandalf vypráví, že jeho pádem do propasti v Morii jeho boj s balrogem neskončil. Gandalf s démonem bojoval v letu a pak ještě dlouho poté, co dopadli až na samé dno Morie. Gandalf zvítězil a vyčerpán se zhroutil k zemi. Něco mu však dalo novou sílu a Gandalf cítil, že se musí vrátit a dokončit svůj úkol. A tak se tedy zpět - po boji s balrogem ještě mocnější než dřív, není to již Gandalf šedý, nýbrž Gandalf bílý. V první fázi je připraven znovu změřit síly se Sarumanem.
    Všichni čtyři ale nejdříve vyrážejí na dvůr krále Théodena. Rohan je v ohrožení jako první, a pokud ho mají zachránit, je nutné vymanit krále ze Sarumanova vlivu, přesvědčit ho o nutnosti se Sarumanovi postavit a co nejdříve zmobilizovat všechny dostupné rohanské síly.
    Třetí část děje Dvou věží se zabývá cestou Froda (Elijah Wood) a jeho věrného přítele Sama (Sean Astin). Poté co na člunu přeplavili řeku, vydali se přes neutěšenou krajinu plnou skal a bažin na cestu do Mordoru, k Černé bráně. Klíčové je pro ně setkání s Glumem, bývalým majitelem Prstenu, který po svém "miláškovi" příšerně touží a je ochoten udělat cokoliv, aby ho získal zpět. Glum chce hobity zabít ve spánku a Prsten ukrást, přepadení se mu ale nepodaří a hobiti ho přemůžou. Pod pohrůžkou smrti slíbí, že je dovede k Černé bráně, protože již v Mordoru byl a zná cestu.
    Glum Froda se Samem nakonec ke vstupu do Mordoru dovede, zoufale se je ale snaží od jejich úmyslů odradit. Když dorazí k Černé bráně, vidí Frodo se Samem, že proklouznout nepozorovaně je zhola nemožné, a tak přistoupí na Glumův návrh, jít jinou cestou, přes hory. Glum je tedy vede dál, nenadálou událostí je ale od nich odtržen. Frodo se Samem jsou zajati posádkou lidí a přivedeni před jejich velitele Faramira (David Wenham). Ukáže se, že Faramir je Boromirův bratr. Když přijde na to, že Frodo nese Prsten, chce ho podobně jako Boromir Frodovi vzít a odnést ho do Gondoru, kde by se rozhodlo, jak ho proti Sauronovi použít. Nakonec se naštěstí ukáže, že není úplně stejný jako bratr a když pochopí, jaká tíhu a nebezpečí jsou s Prstenem spojeny, nechá Froda jít, aby mohl splnit svůj těžký úkol.
    Moje krátké přiblížení děje zrovna moc krátké není. Na svou omluvu mohu uvést, že Dvě věže trvají ještě o minutu déle než první díl, tedy dvě hodiny padesát devět minut. Kdybych si měl vybrat mezi Dvěma věžemi a Společenstvem Prstenu, asi bych dal přednost Dvou věžím. Druhá část trilogie Pána prstenů je možná trochu lepší než "jednička", ale hlavně díky velkolepé bitvě o Helmův žleb. Zbytky rohanské armády, uprchlíci z celého rohanu se v nejlepší rohanské pevnosti za pomoci Aragorna, Legolase a Gimliho brání obří armádě Sarumanových skřetů. Bitva trvá ve filmu více jak dvacet minut a i kdyby ve zbylých dvou a půl hodinách nebylo již vůbec nic zajímavého, stálo by za to Dvě věže vidět. (Naštěstí tomu tak není, a i ve zbývajícím čase se divák rozhodně nenudí.)
    Minulý rok jsem sliboval, že si znovu přečtu Pána prstenů, abych mohl trochu zasvěceněji srovnávat film s knihou. Stalo se a musím říct, že Dvě věže se drží knižní předlohy ještě mnohem méně než Společenstvo prstenu. Nejenže jsou některé aspekty vynechány. To sice může být fanouškovi často dost líto, ve většině případů ale musí uznat, že vynechávání je nutné, jinak by film dosáhl neúnosné délky. (Oproti knize byla ve filmovém zpracování Dvou věží například výrazně omezena a zjednodušena část příběhu ve které vystupuje Frodo, Sam a Glum.) Divák se ale také dočká některých překvapení, neboť film obsahuje několik věcí, které v knize vůbec nebyly. Některé jsou docela zdařilé jako třeba Aragornovo zmizení po bitvě s vrrky a jeho vzpomínky na Arwen, jiné trochu méně jako Faramirova snaha vzít Frodovi prsten a odnést ho do Gondoru. A některé se podle mne nepovedly vůbec, jako třeba schizofrenní Glum a vztahy mezi Frodem, Samem a Glumem. Ve filmu se občas skoro zdá, že Sam je ten špatný a Glum je Frodův kamarád. Každopádně mezi Frodem a Glumem vznikne jakési pouto, protože Frodo chápe, jaké to pro Gluma musí být, toužit po Prstenu. Samotný Glum potom bojuje sám se sebou, jestli vyhraje jeho dobrá poloviny tedy Smeágol, nebo ta zlá Glum. Sám se sebou vede vášnivé pře.
    A jak se podle mne povedli nové postavy? Král Théoden je podle mne dost špatně vybrán. Nejdříve je to vetchý stařec těsně před smrtí, poté je zase naopak příliš mladý a nepřátelský k jakémukoliv Aragornovu návrhu. Ent Strovous je naopak velmi povedený, přesně tak jsem si ho představoval a chová se v souladu s knihou. Éowyn, Théodenova dcera se mi ze všech nových postav líbí nejvíce. Je to velice sympatická postava, umí bojovat mečem a člověku jí je líto, když vidí, jak usiluje o Aragorna, který její lásku neopětuje, protože je zamilovaný do Arwen.
    Ze starších postav se, alespoň pro mne, velice překvapivě vybarvil Gimli. Je to zdaleka nejvtipnější postava celého filmu a co řekne, to je perla. V tomto ohledu naopak dost selhává smíšek, který měl být podle knížky vtipálkem, a ve Dvou věžích se moc neprojevuje. Smíšek i Pipin jsou vůbec velice nevýrazné postavy, dokonce natolik, že je těžké zapamatovat si který je který. Ze starších postav výrazně vyčnívá Aragorn, lepšího představitele než je Viggo Mortensen jsme si ani nemohli přát. Nedokážu si představit nikoho, kdo by tam efektně do kázal otevřít dvojité dveře a vejít do síně:-)
    Abych to nějak shrnul, ve Dvou věžích jsou prohřešky proti knížce a je jich dost, některé postavy také nejsou úplně podle mých přestav, ale celkový dojem je (částečně také díky zmíněné bitvě o Helmův žleb) ohromující. Pokud jste viděli Společenstvo prtenu, Dvě věže vidět musíte. Pokud jste Společenstvo prstenu neviděli, rychle to napravte a vyražte na Dvě věže, nebudete litovat.