To, že tuto recenzi píšu, je ode mne nanejvýš netaktické, neboť tak naštvu většinu návštěvníků své stránky. Jedna skupina, která je vůči Kytici již od počátku zaujatá, se naštve hned jak uvidí, že jsem recenzi na tento film na svoji stránku dal. Ta druhá skupina, kterým se Kytice líbí nebo si alespoň myslí, že by se jim líbila, se naštve, až se seznámí s mým naprosto negativním postojem k tomuto filmu.
    Film Kytice, jak už název napovídá, je filmovým "přebásněním" Erbenovy Kytice pověstí národních. Filmová podoba Kytice zahrnuje sedm z původních třinácti básní, konkrétně: Kytice, Vodník, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, Dceřina Kletba a Štědrý večer (myslím, že i dokonce v tomto pořadí). Na začátku filmu se zapálí sedm svíček, které postupně jedna po druhé zhasínají. Svíčky jsou různě dlouhé, což má pravděpodobně souvislost s délkou jednotlivých básní (to je ale pouze můj odhad). Společným vodítkem všech sedmi částí je také kluk s píšťalkou, jehož největší role je v baladě Zlatý kolovrat (nejsem si ale zcela jist, jestli je skutečně ve všech sedmi částech).
    Nejlepšími baladami jsou bezesporu čtyři nejdelší, tedy Vodník, Svatební košile, Polednice a Zlatý kolovrat. Ostatní tři Erbenovi básně jsou zaprvé neuvěřitelně krátké, pro někoho, kdo Kytici nezná, naprosto k nepochopení a nakonec v celém filmu dosti k ničemu. Mnohem více by se například dalo vytěžit ze Zlatého kolovratu. Naopak nejlépe zpracován byl pravděpodobně Vodník. Dobře je tu udělán trikově náročný pobyt pod vodou. Báseň také společně se Svatební košilí asi nejlépe vystihuje temnou atmosféru Erbenovi Kytice.
    Naprostým protikladem dobře vystižené chmurné atmosféry je asi Polednice. Bolek Polívka je sice jako Polednice výborný. Od té chvíle, co ale divák v Polednici komika pozná, nemůže se již na ni dívat jako na hrůzu nahánějící strašidlo. Nejhorší triky jsou zase vidět ve Zlatém kolovratu. Úplně hrozně je například řešena scéna, kdy zlá macecha s dcerou na odlehlém místě v lese decimují hlavní hrdinku. Scéna je vidět sice z velké dálky, přesto je naprosto jasně vidět, že proradná dcera seká sekerou do země tak neuvěřitelně daleko od své oběti. Stejně tak i pozdější zacházení s useknutými orgány spíše připomíná nějakou levnou parodii na horory.
    Asi jste z předchozích zmatených odstavců (nyní přichází ještě mnohem zmatenější závěr) pochopili, že se mi film naprosto nelíbil. Abych řekl pravdu s netrpělivostí jsem očekával, kdy už konečně zhasne další svíčka a vytoužený konec se zase o něco přiblíží. O to více mě na konci překvapilo, že film trval pouze osmdesát minut. Film můžu doporučit pouze lidem, kteří se dokáží přenést přes scény, kdy se hrdinka neustále hihňá, točí se dokola a mezi padající listí neustále rozhazuje šátky (začátek Vodníka). Musím ale uznat, že natočit filmovou verzi něčeho jako je Kytice je asi velmi náročný úkol. Mnoho lidí má ale pravděpodobně zcela jiný názor než já, neboť Brabcův film se už více než tři měsíce drží na předních místech žebříčku nejnavštěvovanějších filmů.