Viděli jste už někdy argentinský film? Já až do včerejšího dne taky ne. A na Devět královen jsem šel hlavně ze zvědavosti. Přestože jsem na něj slyšel samou chválu, byl jsem trochu skeptický, naštěstí zcela bezdůvodně.
    Film se pravděpodobně odehrává v Argentině, i když to není nikde výslovně řečeno a mohl by se stejně tak dobře odehrávat kdekoliv. S hlavními hrdiny se seznámíme v obchodě čerpací stanice Esso, kde se Juan (Gastón Pauls) pokusí dvakrát po sobě okrást prodavačku. Trik je docela jednoduchý a Juan prodavačku dostatečně zmate, takže po zaplacení za oříšky odchází od kasy s mnohem více penězi než měl předtím. Prodavačka je zrovna vystřídána a Juan povzbuzen úspěchem nerozumně pokouší štěstí stejným trikem znovu. Tentokrát mu to ale nevyjde a rozhořčený majitel pumpy je rozhodnut volat policii. Ukáže se, že to není nutné, neboť jeden policista je zrovna v obchodě. Ochránce zákona zabaví peníze jako důkazní materiál, Juana nejdříve párkrát praští a poté ho vyvleče z obchodu ven. Na policejní stanici ale nedojdou, neboť z policisty se vyklube podvodník Marcos (Ricardo Darín). Tomu se Juana zželelo, a tak se mu rozhodl pomoci. A nejen to, nabídne Juanovi, jestli s ním nechce pracovat.
    Juan nejdříve odmítne s tím, že je zvyklý dělat sám. Protože ale zrovna potřebuje velice rychle získat 20 tisíc pesos, aby mohl pomoci svému otci, tak se nakonec se však od Marca nechá přemluvit k jednodenní zkušební spolupráci. Marcos je zjevně rád a s hned začne Juana zasvěcovat do svých triků. Juan zjistí, jak je ve dvou snadné obrat kavárnu o sto pesos, nebo jak vylákat peníze z nebohé stařenky. Spanilá jízda dvou zlodějíčků je přerušena, když Marco musí za svojí sestrou Valerií (Leticia Brédice), která pracuje v místním velkém hotelu. Juan si vyslechne ošklivou hádku, která mu naznačí, že se Marcos ve svých podvodech pravděpodobně nevyhýbá ani vlastní rodině. Valeria však nevolala Marca do hotelu kvůli starým sporům. V hotelu zkolaboval jeden z Marcových bývalých kumpánů, poznal ve Valerii Marcovu sestru a ztropil scénu, že před převozem do nemocnice musí za každou cenu s Marcem mluvit.
    Marcovým kupánem se ukáže být stařík Sandler (Óscar Núňez). Důvodem proč musel s Marcem za každou cenu mluvit jsou samozřejmě peníze, respektive výhodný obchod. Sandler je vynikající padělatel a jeho mistrovským dílem je aršík vzácných známek z Výmarské republiky známý jako Devět královen. Ideální kupec je Vidal Gandolfo (Ignasi Abadal), bohatý Španěl s filatelistickým koníčkem, který byl vyhoštěn z Argentiny a další den odjíždí zpět do Španělska. O známky nebude chtít přijít a přitom nebude mít čas si je nechat dostatečně ověřit. Obchod ale musí být uskutečněn do večera, a Sandler proto za sebe nějakou náhradu.
    Marcos zavětří životní šanci, přitlačí Sandlera ke zdi a vymůže si devadesátiprocentní podíl. Pro začátek musí vyřešit dva problémy, jak dostat známky ze Sandlerova bytu od jeho ženy a za druhé jak se dostat ke Gandolfovi. Juan vidí, že tohle by mohla být i jeho šance, ale Marcos najednou vypadá, že partnera zase až tolik nepotřebuje. Zpět do hry se Juan dostane poté, co se mu podaří získat známky od Sandlerovy ženy, na kterou dělá narozdíl od Marca dobrý dojem.
    Přestože všechno nejde přesně podle jejich představ, dostanou se nakonec i ke Gandolfovi. Ten nechá známky posoudit a spokojený s výsledkem se s oběma podvodníčky dohodne na ceně. Když Juan a Marcos odcházejí nemůžou uvěřit, jaké mají štěstí. Stačí si jen večer se známkami přijít pro peníze. Jejich štěstí jim ale nevydrží příliš dlouho - desky, ve kterých nesou dokonalé padělky cenných známek jim přímo z ruky ukradne jiná sehraná dvojice zlodějů - dva na motorce kradoucí neopatrným lidem peníze a kabelky. Juan s Marcem za motorkou sprintují, nemají však šanci. Kromě toho, když motorizovaní lupiči zjistí, že ukradli jen známky a žádné peníze, tak je zahodí. A Juan s Marcosem vidí, jak jejich životní šance mizí v řece.
    Tím film, ale zdaleka nekončí spíše naopak, Marcos má okamžitě nový plán. K jeho realizaci pořebuje k němu Juanovy našetřené peníze. A Juan začne být podezíravý. Může vlastně protřelému Marcovi vůbec věřit? Nevymyslel si Marcos celou komplikovanou akci jen kvůli tomu, aby z něj vymámil peníze, které šetří pro otce?
    Jak jsem naznačoval v úvodu, film mne velice příjemně překvapil. Po trochu pomalejším úvodu se film rozjede do vysokých obrátek a od okamžiku, kdy skončí padělané známky v řece a původní plán se tak zhroutí, se člověk nestačí divit. Jeden dějový zvrat střídá druhý a pointa je opravdu hodně překvapivá. Když člověk zrovna nežasne nebo si neláme hlavu, co se asi tak může v příštích minutách stát, tak se většinou dobře baví. Film oplývá suchým a hodně černým humorem a obsahuje i plno výborných hlášek.
    Oproti Amores Peros, poslednímu španělsky mluvenému filmu, na který jsem zašel do kina, je Devět královen mnohem stravitelnější. Nepředvádí žádné podivnosti jako psí zápasy ani bezdomovce - nájemné vrahy, ale realitu překvapivě podobnou té naší. Jediné čemu se lze divit je, jak je možné, že Devíti královnách není u nás skoro vůbec slyšet. Film opravdu nemá kromě pozvolnějšího začátku jedinou závadu a zaslouží si vaši pozornost. Vřele doporučuji.

13. dubna 2003

Tuto recenzi si zatím prohlédlo lidí.